Organizace vzdělávání

Spontánní hry a činnosti dle vlastní volby, řízené činnosti:

Prostory MŠ využíváme k co nejlépe vyhovujícímu uspořádání. Máme zřízeno několik hracích koutků, z nichž jsou nejoblíbenější:

  • pískovničky s přírodninami,
  • experimentální s mikroskopem, lupou,
  • výtvarný  s netradičními technikami výtvarnictví,
  • tvořivý se spoustou stavebnic,
  • tělovýchovných chvil s nářadím k obratnosti a kondici, a relaxačních chvil k harmonickému rozvoji
  • k hudební činnosti jsou ve třídě umístěn klavír  a rytmické nástroje,

Pobyty venku:

  • turistické vycházky do okolí obce – hry s ekologickou tématikou, společenské hry s pravidly slušného chování
  • enviromentální činnosti na zahradě MŠ
  • výlety na naše hrady a zámky a jiné turistické zajímavosti
  • sportovní dopoledne, soutěže, exkurze

Estetické činnosti:

  • každý měsíc divadla, zábavná představení pro děti, výukové programy vztahující se k tématům TVP
  • výstavy našich výtvarných prací v MŠ i veřejnosti obce
  • exkurze na zajímavá místa za poznáním

Školní řád

Informace o platbách

Potvrzení o školném

Vnitřní denní režim dne při vzdělávání dětí

(Předškolní vzdělávání dětí podle stanoveného školního rámcového programu probíhá v následujícím základním denním režimu.)
[table th=“0″ nl=“~~“ colwidth=“120|300″] 6:45 -8:30 scházení dětí , volné hry vycházející z volby dítěte

9:00, hry s variabilním zařazením cvičení vycházející z aktivity dětí a řízené činnosti skupin na základě podnětu dětí\, učitelky
9:00 – 9:30, průběžná svačina\, hygiena
9:30 – 12:00, příprava na pobyt venku\, Pobyt venku – zájmové činnosti
12:00 – 12:30, hygiena, příprava na oběd, oběd
12:30 – 14:30, individuální potřeba spánku\, klid na lůžku\, hry a činnosti dětí\, hygiena\, průběžná svačina
do 15:45, hry a činnosti dle volby dětí, pobyt venku dle aktuální situace

[/table]
Stanovený základní denní režim může být pozměněn v případě, že to vyplývá ze školního vzdělávacího programu předškolního vzdělávání a v případě výletů, exkursí, kulturních akcí pro děti, besídek, dětských dnů, pobytových akcí organizovaných MŠ, při řešení mimořádných situacích školy apod.

MŠ se uzamyká z důvodu bezpečnosti v 8:30. Vyzvedávání dětí  a obědů mezi 12:00 – 12:30. 

Logopedická péče

Logopedickou péči v Naší Vaší mateřské škole zajišťuje Mgr. Zuzana Krejčí, která vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci , studijní obor Speciální pedagogika předškolního věku a UJAK Praha obor Speciální pedagogika. V spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou Boskovice,SPC Blansko  a SPC Brno zajišťujeme logopedické vyšetření, vyšetření školní zralosti a konzultace s odborníky.

Primární logopedická péče je součástí každodenní komunikace s dítětem. I Vy sami provádíte primární logopedickou péči, tím že s dětmi opakujete pohádky, básničky, říkadla písničky. Ale každé dítko je individuální a proto se liší i verbální úroveň jednotlivých dětí v kolektivu mateřské školy. Tento článek by měl být pro Vás orientačním průvodcem ve sledování řečových dovedností Vašich dětí.

Verbální úroveň dětí

Vývoj řeči na této úrovni začíná opravdu verbálně: po završení 1. roku se objeví první slovo – jednoslovná věta. Jde tu o typicky lidskou úroveň,  proto se o něm v klasických pracích hovořilo jako   o „vlastním vývoji řeči“, „vývoji řeči v pravém slova smyslu“ atd. Klíčovými aktivitami zde jsou osvojování rozličných rovin mateřského jazyka: foneticko-fonologické, lexikální, gramatické, sémantické, pragmatické (Lechta, 1985). V určitých oblastech (intelektualizace řeči) trvá zdokonalování na této úrovni vlastně po celý život. (Lechta, 2002)

Podle Lechty rozlišujeme neverbální období a verbální období. Pro předškolního pedagoga je důležité období od 2,5 let až po 6 rok. Lechta také uvádí možnosti stimulace což může pedagogovi sloužit jako osnova pro základní logopedickou prevenci.

Verbální období

Období kolem 2,5–3 let

Projevy dítěte

  • i když už zná své jméno, často hovoří o sobě ve třetí osobě;
  • při nevydařeném pokusu o verbální komunikaci je zjevně frustrované;
  • pojmenuje nejběžnější předměty denní potřeby;
  • jeho transfer v oblasti gramatických jevů mateřského jazyka je tak přesný, že „neakceptuje“ gramatické výjimky mateřského jazyka („dobrý – dobřejší“ tvoří analogicky jako „zelený – zelenější“);
  • pojmenování časových pojmů (den – noc);
  • ukáže v knize: čím píšeme, co nosíme na hlavě, z čeho pijeme;
  • chápe už postupně i otázky: „Kdy?“ a „Proč?“;
  • stále suverénněji používá víceslovné věty;
  • učí se chápat komunikační poslání řeči.

Možnosti stimulace

  • taktně opravovat při dysgramatismech typu „dobřejší“, ale netrestat ani neopakovat po dítěti (aby se chybný gramatický tvar nefixoval), ale jen říci správný gramatický tvar;
  • připravit dítě, že co nevidět půjde do mateřské školy, aby náhlá změna prostředí a způsobu života nepřivodila šok a například neurózu řeči;
  • učíme se pojmenovat nejbližší příbuzné, případně i kamarády;
  • při těžkostech s koncipováním delších, víceslovných vět taktně pomáháme, případně dopovíme, dokončíme větu místo dítěte.

Období kolem 3–3,5 let

Projevy dítěte

  • dokáže říci svoje jméno i jména sourozenců, respektive nejlepšího kamaráda;
  • umí už více než 1000 slov, začíná tvořit „vyšší“, všeobecnější pojmy; začátky přechodu na druhosignální úroveň;
  • prochází obdobím fyziologických těžkostí v řeči (zadrhávání řeči, vícenásobné opakování slabik, slov apod.);
  • začíná období zvýšeného nebezpečí vzniku koktavosti;
  • obvykle už klade slova ve větě správně, ještě však poměrně vzácně používá některé předložky a spojky; tvoří souvětí nejprve obvykle přiřazovací;
  • tzv. druhý věk otázek („Proč?“).

Možnosti stimulace

  • je třeba být mimořádně taktní, jestliže se projeví fyziologické těžkosti v řeči, aby z nich nevznikla koktavost; proto při nich neopravujeme, netrestáme, nevysmíváme se, nenutíme dítě k opakování; slovo, s nímž má dítě problémy, při kterém se zarazí, vyslovíme místo něho; dbáme na to, aby si dítě svoje těžkosti, pokud možno, neuvědomilo;
  • využíváme skutečnosti, že dítě pátrá po kauzalitě jevů a přístupným způsobem mu příčiny jevů vysvětlujeme;
  • učíme se kratší říkanky, básničky, písničky.

Období kolem 3,5–4 let

Projevy dítěte

  • z gramatického aspektu se řeč dítěte čím dál tím víc blíží normě;
  • dokáže správně tvořit některé protiklady (miminko je malé, strýček je…);
  • krátké básničky říká zpaměti;
  • slovní zásoba neustále roste, obsah slov se upřesňuje;
  • tvoří už i podřadicí souvětí;
  • při vyslovování a fonematickém diferencování má ještě problémy (zejména s hláskami, jež se tvoří na tomtéž artikulačním místě, které jsou sluchově příbuzné nebo těžce artikulovatelné).

Možnosti stimulace

  • využíváme pohádky na rozvíjení slovní zásoby; rozvíjíme schopnost souvislého řečového projevu – ptáme se na děj (pomocné otázky) tak, aby dítě dokázalo zreprodukovat krátký příběh;
  • hravým způsobem rozvíjíme schopnost fonematické diferenciace (např. vlak: ššš; had: sss; včela: zzz; vosa: žžž apod.);
  • nezapomínáme na knihy a některé společenské hry (např. obrázkové loto) jako účinný stimulační faktor vývoje řeči; třídění a definování pojmů, doplňování chybějících slov ve větě: pomocí hraček, obrázků.

Období kolem 4–5 let

Projevy dítěte

  • verbální projevy by měly být z gramatického aspektu správné; měly by obsahovat už všechny slovní druhy;
  • stále přesněji identifikuje barvy;
  • častěji a ve větší míře začíná přednostně využívat „šikovnější“ ruku – zejména při úkonech vyžadujících zvýšenou zručnost;
  • ovládá asi 1500–2000 slov; mnohem vzácněji než předtím si pomáhá slůvky „ten, ta, to“ a nahrazuje je skutečnými názvy osob, zvířat a věcí;
  • ve výslovnosti ještě mohou přetrvávat některé charakteristické nesprávnosti.

Možnosti stimulace

  • učíme se diferencovat barvy – avšak zásadně podle skutečných předmětů, respektive podle obrázků (jahoda je červená, tráva je zelená, barvy na semaforu atp.);
  • jestliže je řeč dítěte z gramatického aspektu nápadně chybná, hledáme příčinu;
  • v případě zjevného upřednostňování levé ruky před pravou nezasahujeme do přirozeného vývoje laterality;
  • v případě nesprávné výslovnosti zintenzívníme hrová cvičení fonematické diferenciace.

Období kolem 5–6 let

Projevy dítěte

  • dokáže správně reprodukovat poměrně dlouhou větu;
  • spontánně se pokouší spočítat předměty kolem sebe;
  • dokáže správně vysvětlit, na co používáme některé předměty běžné potřeby;
  • dokáže reprodukovat kratší příběh téměř bez pomocných otázek;
  • zjevný rozvoj regulační funkce řeči;
  • evidentní ústup fyziologické patlavosti, případně přetrvává ještě sigmatismus a rotacismus;
  • na konci období ovládá asi 2500–3000 slov; tvoří i tzv. speciální pojmy;
  • správně realizuje i poměrně dlouhé a komplikované příkazy;
  • postupně se začíná dokončovat proces vývoje fonematické diferenciace.

Možnosti stimulace

  • v případě nesprávné výslovnosti zvážíme potřebu logopedického zákroku nebo případné možnosti autokorekce;
  • připravujeme dítě na školu (nestrašíme školou!); provádíme případné konzultace (jestliže jde o úzkostné, neurotické apod. dítě) s učitelkami ZŠ a MŠ i v rámci prevence koktavosti;
  • jestliže dítě chce spontánně počítat, nebráníme mu; je však třeba počítat ne mechanicky, ale počítat konkrétní předměty;
  • hrajeme si s obrázky: dítě má popsat děj na situačním obrázku;
  • vedeme ho k tomu, aby svoje přání, pocity a potřeby už dokázalo vyjádřit samo, pokud možno souvislým, gramaticky správným a srozumitelným mluvním projevem.

 

Personál

Mgr. Krejčí Zuzana – ředitelka

Müllerová Barbora – učitelka

Marie Tejkalová – vedoucí stravování, domovnice

Marie Výšková – kuchařka